Buzola (také busola) je jednoduchý přístroj, který slouží k orientaci v terénu, určování světových stran a měření azimutu. První buzolu sestrojil český vynálezce Josef Ressel.

Princip

Základem buzoly je kompas, který svou střelkou ukazuje na magnetický pól Země. Pro běžné účely orientace je to dostatečně přesný směr k severnímu zeměpisnému pólu Země. V případě potřeby přesného měření je nutné vzít v úvahu magnetickou deklinaci Země a měření korigovat.
Dále je buzola opatřena průzorem, kterým nastavujeme směr k bodu v terénu. Měření se provádí pomocí otočného kotouče se stupnicí s vyznačenými úhly. Světové strany jsou označeny počátečními písmeny jejich anglického názvu.

• N - sever (north)
• S - jih (south)
• W - západ (west)
• E - východ (east)

Uprostřed kotouče jsou vyznačeny rysky, které jsou rovnoběžné se směrem sever – jih na stupnici.
Buzola také bývá na jedné hraně opatřena měřítkem, které je možné použít pro odčítání vzdáleností v mapě. Další pomůckou je zrcátko připevněné tak, aby bylo možné při pohledu průzorem také sledovat střelku a udržovat orientaci celé buzoly.

Azimut bodu v terénu

Buzolu nasměrujeme k měřenému bodu. Otočným kotoučem otočíme tak, aby střelka byla rovnoběžně s ryskami kotouče. Pevný ukazatel buzoly ukazuje na stupnici otočného kotouče hodnotu azimutu. U některých buzol s průzorem a zrcátkem je možné přesněji zaměřit bod pomocí průzoru a přesněji natočit kotouč rovnoběžně s ryskou pohledem do zrcátka.

Azimut na mapě

Mapa nemusí být zorientována. Buzola se na mapu přiloží tak, aby dlouhý okraj spojoval výchozí místo s cílem. Otočný kotouč na buzole se natočí tak, aby se rysky kotouče shodovaly s mřížkou na mapě, a sever na otočném kotouči mířil na sever na mapě. Pevný ukazatel buzoly ukazuje na stupnici otočného kotouče hodnotu azimutu.
Vzhledem ke krátké délce rysek kotouče, tím pádem i méně přesného nastavení severu na buzole, lze dosáhnout poněkud přesnějšího odečtu azimutu z mapy jejím zorientováním na vodorovné podložce tak, aby sever na mapě odpovídal severu ve skutečnosti. Potom se opět přiloží buzola na mapu rovnoběžně k trase pochodu a kotouč natočí tak, aby sever na kotouči odpovídal severu na mapě a severu na rysce. Výhodou tohoto pracnějšího postupu je, že po zorientování mapy odpovídá poloha terénních útvarů na mapě jejich směru ve skutečnosti, což je vhodné pro začátečníky.

Pochod podle azimutu

Na mapě si změříme azimut k cíli. Kotouč buzoly ponecháme po celou dobu pochodu nastaven na změřený úhel.
Nastavená buzola se vezme do ruky. Celou buzolou se otáčí tak, aby střelka byla rovnoběžná s ryskami kotouče. Jakmile se tam nastaví, podélná osa buzoly (a průzor) ukazuje k cíli. Ve směru buzoly (průzoru) si najdeme tzv. dílčí cíl, a dojdeme k němu. Od něj opět nastavenou buzolou určíme další dílčí cíl. A tak až do hlavního cíle.
Je-li hustá mlha a dílčí cíle nejsou vidět, můžeme kráčet a přitom neustále sledovat buzolu a dbát na to, aby se střelka stále udržovala rovnoběžná s ryskami kotouče a musíme hlídat to, aby buzola byla vodorovně se zemí.

Zjištění polohy podle několika azimutů

Mapu nejprve zorientujeme k severu. To provedeme tak, že zjistíme kde je sever a tím směrem nastavíme i sever (typicky vrchní okraj) mapy. Z místa, kde stojíme, si vyhlédneme v okolí nápadné krajinné body (hora, sedlo, vesnice, rozhledna), které jsou vyznačeny na mapě, a nejdou zaměnit s jinými body. Nyní se buzola nasměruje průzorem k nápadnému bodu v terénu. Otočný kotouč se natočí tak, aby střelka byla rovnoběžná s ryskami kotouče. Pak se buzola položí na mapu, rysky otočného kotouče se musejí krýt s mřížkou na mapě, a sever na otočném kotouči musí směřovat k severu mapy, a dlouhý okraj buzoly musí protínat nápadný krajinný bod zobrazený na mapě. Podél tohoto dlouhého okraje buzoly se tužkou narýsuje přímka. To samé se provede s jiným nápadným bodem v terénu. Tam, kde se přímky protínají, je naše stanoviště.