SDH Zbraslav
Historie založení Sboru dobrovolných hasičů na Zbraslavi, v Zaběhlicích a sloučení sborů


















Vážený čtenáři těchto webových stránek,

jsme si vědomi, že informovat širokou veřejnost o více jak stoleté historii spolku je velice složité. Přijměte proto tuto část našich stránek zpracovanou z dostupných podkladů, které byly z velké části zničeny časem i povodní v roce 2002. V historii se proto soustředíme převážně na to, co bylo poprvé, nanejvýš podruhé.  

 V lednu roku 1878 vydal Měšťanský úřad ve Zbraslavi na popud několika nadšenců provolání, ve kterém vyzval 25 občanů k poradě o založení dobrovolného hasičského sboru. Po celý rok od poradní schůze byly konány přípravy a na den 19. 5. 1879 svolána první valná hromada a sbor ustaven.
Prvým předsedou zvolen p. František Mareš, velitelem Dr. M. L. Walter, cvičitelem p. Josef Hubatka, jednatelem p. Jindřich Wágner, pokladníkem p. Alois Novotný. Sbor měl 71 členů.Počátky sboru byly utěšené, měl pochopení u členů činných i přispívajících, byl podporován obcí zbraslavskou, důchodem velkostatku i místním občanstvem.
 V šestém měsíci po založení proto mohla být již zakoupena prvá stříkačka, která byla s velkou slávou přivezena, občany a hudbou uvítána. V říjnu 1879 sbor ukázal svoji zdatnost a účelnost při prvém zásahu u požáru hostince KOTVA na Zbraslavi, jehož úspěšnost zdolání mu přinesl další přízeň a podporu.
 V roce 1880 byla ustavena prvá vlastní sborová hudba s kapelníkem br. Vejvodou a jeho syny Antonínem a Václavem. Kapela byla zakrátko známa v celém okolí i samé Praze. Jak všem povědomo, i po výměně několika generací existuje věhlas Vejvodovy kapely dodnes.
 Následné desetiletí sboru bylo zaplněno hašením požárů, vystupováním na veřejnosti při župních cvičeních i sjezdech. Sbor byl vypraven i k pomoci hašení požáru Národního divadla v roce 1881, ale z technických důvodů byl však nucen se z cesty vrátit.
 Největší katastrofou pro Zbraslav a pro sbor prvá povodeň byla v roce 1890, která se svým rozsahem opakovala až dalším tisíciletí a to v roce 2002. Taktéž v té době nebylo ani tušení, že by nad obvyklý stav navýšené vody mohl být převýšen. Nelítostný živel naplnil vodou ulice Nábřežní, Pod Špitálem, i Hálkovu třídu. Sbor alespoň s pomocí kocábek a člunů umožňoval sporné spojení se zavodněnými domy, zachraňoval majetek, zvířectvo a v neposlední řadě i životy osob, které včas neopustili své příbytky a musely být vynášeny z vykýřů i otvorů násilně učiněných na střechách. Tím se sbor nesmazatelně zapsal do srdcí nešťastníků a čin tento přispěl k utužení svazku hasičského s občanstvem.
 Po likvidaci následků povodně byly příští roky klidné, bez vetších nehod. V tomto období je nutné se zmínit o založení prvé pohřební pokladny v roce 1902, jejímž pokladníkem se stal br. Eduard Klán.
 Mezníkem v čase historie sboru se stal rok 1914, kdy předzvěst i samotné vypuknutí 1. světové války, zmařila veškerá předsevzetí sboru, neboť bratří, pokud nebyli povoláni mobilizačními vyhláškami, byli postupně ke službě válečné odveleni. V letech 1915 – 1919 byl sbor v úplné negaci v důsledku nedostatku členstva. Po převratu byli z války přivítáni navrátivší bratři, pokud nebyli již doma jako invalidi, nebo se z války nenavrátili. Bylo oslavováno osvobození vlasti, sbor restaurován za přispění občanstva, slavné městské rady a majitele p. Cyrila Bartoně-Dobenína.
 Při druhé, menší povodni v rove 1922 provedl sbor zajištění ohrožených objektů, z těchto doprovodil do bezpečí lidi i domácí zvířectvo na lodích, zapůjčených p. Antonínem Šůrou, zbraslavským převozníkem.
 Do konce dvacátých let byly prováděny výcviky mužstva. V roce 1925, v den narozenin prezidenta T. G. Masaryka, byl uspořádán večírek a přednáška. V roce 1926 se sbor účastnil hasičského sjezdu a s ním spojeného cvičení.
 Další cesty rozvoje sboru zkřížil již podruhé ve třicátých letech nástup fašismu a vypuknutí druhé světové války. Zákony a nařízení protektorátní vlády Čech a Moravy zakázaly nosit staré hasičské štítky na přilbách a čepicích. Současně bylo uloženo odstranit ze sboru všechny věci, jež by připomínaly naše dřívější zřízení a ústavu. Dne 14. 8. 1940 nařídila Zemská hasičská jednota označit hasičskou zbrojnici, vozidla a stříkačku dvojjazyčně na náklad obce.

 Vedle hasičského sboru ve Zbraslavi existoval ještě další, mladší sbor ve vedlejší obci Zaběhlice. Pamětníkům bude jistě známo, že Zaběhlice byly původně samostatnou obcí, která teprve v roce 1924 byla sloučena s městem Zbraslav. Sbor dobrovolných hasičů byl v Zaběhlicích založen dne 9. 8. 1903 a to prvou ustavující schůzí v hostinci „U Pašků“. Účastnilo se 34 občanů. Schůzi zahájil starosta obce Zaběhlice Václav Křížek, který přítomným vyložil důležitost ustavení sboru. Všichni poté navrhli zřízení sboru. Bohumil Steigenhofer, který byl členem sboru na Zbraslavi se zavázal přispěti při zřizování sboru hlavně vedením prací administrativních. Týž současně přečetl Stanovy hasičských jednot pro král. České a vyložil nejdůležitější ustanovení. Stanovy byly přítomnými schváleny a přijaty. Podle stanov bylo zavedeno oslovování členů „přítel“. Tím byla ustavující schůze Zaběhlického sboru skončena.
První řádná valná hromada sboru byla konána dne 22.11.1903 v hostinci u Pašků, za účasti 28 členů. Zatímní starosta sboru, přítel Josef Pašek st., sdělil, že výnosem c.k. místodržitelství pro král. České v Praze, byly dne 24.8.1903, pod č. 177.485, přijaty stanovy, které byly schváleny na ustanovující schůzi sboru dne 9. 8. 1903. Nošení spolkového stejnokroje nebylo dovoleno a bylo třeba o něj zvláště žádati.
Prvým starostou sboru byl zvolen 27 hlasy Josef Pašek, velitelem Josef Havlena, podvelitelem Josef Pašek ml. Do výboru byli zvoleni: Václav Křížek, Bohumil Steingenhofer, Jan Pašek a František Bambas. Dále bylo usneseno osvoboditi od příspěvků činné členy. Přispívající budou ročně platit nejméně 2,- Koruny. Rovněž byl přijat jednací a služební řád. Zaběhlické obci byl zaslán dopis o poskytování roční subvence na zakoupení náčiní. Pracovní stejnokroje pro činné členy byly zakoupeny z vlastních prostředků členů a zůstaly jejich vlastnictvím. Zbroj byla zakoupena sborem.
 Za sborovou místnost byl prozatím hostinec „u Pašků“. Dne 31. 12. 1903 byla podána žádost ck. místodržitelství za povolení nošení stejnokroje a výzbroje. Dne 10. 1. 1904 povolila obec poskytování subvence ročně 100,- Korun. Bylo objednáno 200 m látky po 1 Koruně 10 hal. v Hlinsku na stejnokroje za podmínek 1/3 ceny trhové ihned splatit a zbytek do 1 roku.
První hasičský ples sboru se konal dne 17. 1. 1904 v hostinci „u Pašků“, pro který bylo koupeno 100 dárků a 200 pohlednic v ceně 182 Korun. Ples sboru jak po stránce mravní tak i materiální měl úspěch. Dostavily se sbory ze Zbraslavi a Vraného. Čistý výnos 291,12 Korun.
 Dne 26. 1. 1904, zaslala župa „Kazín“ návody ke cvičení s nářadím, stříkačkou  a k pořadovým. Ušití stejnokrojů bylo zadáno Fr. Hudečkovi, krejčímu ve Zbraslavi za 3,20 Korun s podmínkou, že zhotoví nejprve stejnokroj pro podvelitele, který bude prozkoumán na schůzi a pak bude zadáno další šití. Členům byly povoleny týdenní splátky po 20 hal. a nebo měsíčně 1 Korunu.
První zásah sboru do požáru byl 6.4.1904 v usedlosti Vojtěcha Holuba v Zaběhlicích, jehož se zúčastnilo 19 členů sboru. Banka „Slavia“ vyslovila sboru dík a zaslala odměnu 20 Korun. Za likvidaci požáru na Závisti v arcibiskupské restauraci obdržel sbor od pojišťovny mimořádnou podporu 15 Korun.
 Sbor se usnesl zakoupit prvou stříkačku a dne 14. 4. 1904 se zkoušky stříkačky u firmy Smékal v Praze účastnili starosta sboru, velitel, podvelitel, pokladník a starosta obce Zaběhlic. Dne 12. 5. 1904 byla přivezena ze Smíchova od firmy Smékal do Zaběhlic dvouproudová stříkačka s důkladnou voznicí patent Smékal. Odvoz byl proveden koňským potahem velkostatku Zbraslav a rolníkem Janem Paškem ze Zaběhlic. Sborová stříkačka byla posvěcena dne 5. 6. 1904 za účasti drůžiček a sborů ze Zbraslavi, Modřan, z Vraného a Točné.
První ztráta ve sboru byla dne 26. 6. 1905, kdy tragickým způsobem zahynul velitel sboru Josef Havlena, který ve snaze pomoci dvěma druhům spadl do záchodové žumpy. Všechny tři tragicky zahynulé vytáhl Antonín Šůra, plavčík ze Zbraslavi. Novým velitelem byl zvolen Josef Pašek ml., podvelitelem František Bambas a četařem Josef Lebeda.
 Zajímavá byla již třetí valná hromada sboru v březnu 1906. Vedení sboru provedlo kritiku staršího členstva, které nenavštěvuje cvičení, zatím co mladší chodí stále. Již v té době bylo poprvé rozhodnuto, že členové, kteří sbor pomlouvají, budou vyloučeni. (Pozn. autora – myslím, že usnesení z valných hromad jsou stále závazná i přes to, že uběhlo více jak 104 let. VV povahy se vyskytují v každé době).
 Veřejná pochvala sboru byla konstatována dne 4. 9. 1906 při župním cvičení na Zbraslavi, kde sbor vynikl jako nejlépe cvičící. Velké uznání obdržel také od obecenstva.
Prvý velký zásah sboru při požáru byl dne 29. 5. 1907 od 6 hodin večer až do půl páté hodiny ranní, v hostinci ve Strnadech, kterého se zúčastnilo 17 členů. Majitel Václav Prášek daroval sboru 100,- Korun. V roce 1909 za hašení požáru u Františka Sulána, dostali členové 25 litrů piva.
 Do činnosti sboru zasáhlo vypuknutí 1. světové války. Dne 24. 9. 1914 byla konána poslední členská schůze. Velká část členů sboru poté rukovala. Sbor dále prováděl bezpečnostní opatření podle potřeby obecního úřadu. Řádné valné hromady sboru se sice každý rok konaly, ale za účasti jen kolem dvaceti členů.
 Až v roce 1920 se život zaběhlického hasičstva se rozběhl opět naplno. Na valné hromadě dne 18. 1. 1920 byla uskutečněna nová volba předsednictva sboru. Starostou sboru byl zvolen přítel Antonín Zurynek, kterého o rok později nahradil přítel Josef Fořt. Sborovou místností byla opět hospoda „u Pašků“. Členský příspěvek stanoven na 2,- Koruny.

 V roce 1924 došlo ke sloučení obcí Zbraslav a Zaběhlice. K prvému sloučení sborů však nedošlo. Obec Zbraslav byla vyrozuměna o tom, že se sbor Zaběhlice nesloučí se sborem Zbraslav, i když obecní zastupitelstvo v Zaběhlicích bylo sloučením obcí  zrušeno. Sloučení obcí, rozladěnost občanů Zaběhlic se přenesla i do sboru a bylo příčinou opožděných i méně hodnotných oslav.
 V roce 1926 se sbor účastnil historicko-lidové slavnosti na Zbraslavi v zámku při příležitosti uložení lebek Přemyslovců a o měsíc později odhalení desky Františka Hálka. Sbor zakoupil výzbroj pro velitele, plátěné štítky s nápisem „Sbor dobrovolných hasičů Zaběhlice – Zbraslav“, kožené pásky na vylehčení výzbroje,
 Sjezdu v Praze dne 5. 7. 1928 se zúčastnilo 11 mužů, pro které byly zakoupeny sjezdové odznaky. 1.000,- Kč bylo vypůjčeno u „Hospodářské záložny“ Zbraslav na úhradu výloh sjezdu. Po tomto sjezdu bylo zavedeno oslovení „bratr“. K oslavě dvaceti pěti let trvání sboru v roce 1928 bylo provedeno veřejné cvičení v pracovním stejnokroji s výzbrojí na hřišti SK Zaběhlic u Vltavy.
 Dne 29. 9. 1928 byl založen ve sboru prvý ženský odbor. První vystoupení ženského odboru bylo v Točné, kde obdržel pochvalu od župních činovníků.
 Od roku 1930 měl již sbor dorost. Členské schůze se konaly již střídavě v hostincích u Pašků a u Zelenků, kde byl sál pro pořádání zábav a večírků a větší možnost získat příznivce sboru. Dne 18. 3. 1930 v 1,15 hodin v noci vypukl požár ve statku Františka Krištůfka, kde sbor rychle zasáhl. Sbor se účastnil v červnu 1930 Krajinského sjezdu v Dobřichovicích a otevření sokolovny ve Zbraslavi dne 1. 6. 1930. V červenci 1930 byla opět zamítnuta druhá žádost zbraslavského sboru na sloučení v jeden. Dne 18. 10. 1930 byl podán návrh městské radě ve Zbraslavi, aby při zbrojnici byla zřízena strážnice, aby se hlídky nemuseli hřát ve chlévě u Pašků a dále zřídit elektrické světlo ve zbrojnici i před ní.
 V srpnu roku 1933 byla oslava 30 let trvání sboru. V pokladně bylo 5.877,- korun, ženský odbor zůstal již jen v počtu devíti členek. Oslav se zúčastnily sbory z Lipan, Lipenců, Lahovic, Skochovic a Zbraslavi.
 V roce 1934 získal sbor I. cenu – přilbu a putovní cenu z okrskového cvičení v Lipanech a 18. 1. 1935 byla na tuto památku zhotovena skříňka. Sbor ukázal zdatnost a technickou vyspělost.
 Dne 16. 5. 1935 se sbor zúčastnil závodů I. Okrsku hasební župy Kazín v Lahovicích se žebříky, stříkačkou a signály. Umístil se opět jako první a obdržel stříbrnou plaketu, sošku na pomoc a čestné uznání.
 Na 32. řádné valné hromadě dne 5. 1. 1936 bylo sděleno, že bratr Karel Hájek, podvelitel byl zvolen na župní valné hromadě náčelníkem župy Kazín, jako prvý člen zaběhlického sboru. Pro sbor to byla obrovská čest.
 Dne 27. 8. 1939 se konala společná slavnost s SK Zaběhlice v zahradě hostince „U Pašků“. Sbor obstaral tombolu a prodej upomínek, výnos činil  475.00 Kč.
 Dne 17. 8. 1940 dodala firma Smékal Praha motorovou stříkačku. Byla provedena sbírka, která vynesla 6.883,50 K. Motorová stříkačka stála 32.750 K, měla 36 HP a 200 m hadic. Byla předvedena veřejnosti. Z městské rady Zbraslav nebyl o podporu zájem a rada nekoupila ani gumové boty. Trvalo téměř sedmdesát let, než si toho všimla jako první - starostka Zbraslavi Dr. Kobylková, která se v historii hasičů vzhlédla, výtku napravila a hasičům holinky donesla.. To se však dostaneme na datum 20. 5. 2010.
 S trvající 2. světovou válkou se situace přiostřovala a zpřísňovaly se i poměry ve sborech. Zemská hasičská jednota vydala dotazník o vlastnictví mosazných šroubení sbory, podle kterého je musely odevzdat a důvěrný oběžník o přijímání členů. Okresní úřad nařizuje šetřit benzínem a olejem. Od června do října 1941 bylo podle nařízení Ministerstva vnitra stanoveno držení požárních hlídek ve dne i v noci.
 Vinou mimořádných poměrů se nekonaly schůze, ale probíhal výcvik mužstva a požární hlídky. V roce 1942 byla např. 17x čerpána voda ze sklepů na Žabovřeskách, vykonáno 108 hlídek.
 V roce 1945 po skončení revoluce se začaly konat opět členské schůze. Na prvé, dne 18. 5. 1945 bylo vzpomenuto umučených gestapem a padlých v revolučních dnech. Byla zaslána žádost MNV o dopravní vůz, který byl v revolučních dnech zajištěn. Sboru ze skladů německých vojsk v zámku Zbraslav bylo přiděleno 30 pracovních oděvů a bot.
 Dne 20. 7. 1945 se konala 42. řádná valná hromada v hostinci u Zelenků. Velitelem sboru zvolen bratr Karel Hájek.
 V roce 1947 byla valná hromada konána v hostinci „Na pavlači“, aby bylo necháno vydělati všem zaběhlickým hospodským. O rok později byla schůze opět v hostinci „U Zelenků“.
 MNV Zbraslav byl požádán o přístavbu zbrojnice. Ta byla provedena v roce 1949 z rozpočtu MNV v hodnotě 170.729,- korun. Znovu se začaly objevovat snahy ke sloučení sborů Zaběhlic a Zbraslavi.

 V období, z počátku padesátých let, kdy se měnil Československý svaz hasičstva v novou organizaci Československý svaz požární ochrany. Nastaly změny v organizaci a řízení místních jednot a současně bylo vyřešeno materielní zabezpečení požárních složek. Tlak na vytvoření jednoho hasičského sboru ze strany MNV Zbraslav narůstal. Již v roce 1949 sbor vypracoval devět bodů podmínek pro spojení, které projednala rada MNV. Ke sloučení sborů přeci jen došlo v roce 1951 vytvořením čety I pro Zbraslav a čety II pro Zaběhlice. Toto období se vyznačovalo nejmenší aktivitou sborů. Činnost obou čet byla uváděna souhrnně a záznamy vedeny Zbraslaví I. Tyto se však nedochovaly, zrovna tak, jako se neosvědčil způsob sloučení. Dne 1. 1. 1956 bylo rozhodnuto oba sbory znovu rozdělit.
 Výroční členská schůze za rok 1957 se opět konala v hostinci U Zelenků. Požární složka se v tomto roce zúčastnila okrskové soutěže v Lahovicích a umístila se na prvém místě. V okresní soutěži, která se konala v Černošicích, se družstvo mužů umístilo na 3. místě. Nejdůležitější událostí v tomto roce bylo předání nového požárního vozu Tatra 805. Současně byl předán náš pojízdný dopravní vůz Horch a dvoukolová přívěsná motorová stříkačka zn. Smekal Okresní inspekci s určením pro jinou místní jednotu. Utvrzení akceschopnosti našeho družstva se projevilo v měsíci srpnu, kdy velitelství OV ČSPO vyhlásilo poplach I. Okrsku na objekty Státního statku Peluněk. Po ověření telefonického hlášení byl pro naší požární složku vyhlášen poplach a ta se dostavila v počtu 9ti členů jako první k místu zásahu.
 V tomto roce bylo založeno družstvo mládeže, pro které MNV zajistil výstroj a výzbroj. Do řad mládeže bylo získáno celkem 27 mladých chlapců a děvčat. Čtrnáct mládežníků splnilo podmínky k získání odznaku Mladý požárník. Za jejich dobré výsledky v soutěžích požární ochrany i ve sběru surovin, připravila pro ně stanový tábor v krásném Posázaví ve Zbořeném Kostelci.
 Na výroční členské schůzi v roce 1960 bylo uloženo výboru místní jednoty pro zabezpečení kulturního vyžití a spolkové činnosti i pro ostatní organizace, aby byl dán návrh pro vybudování kulturní místnosti při požární strážnici ve Zbraslavi II. MNV Zbraslav projevil neochotu financovat tuto akci a proto členové p. Hájek Karel, Hartman Pavel a Marek Václav a nečlen Josef Růžička projednali finanční zabezpečení akce na Okresním národním výboru. Místní jednota ze svých prostředků, které získala z výtěžků plesů, přispěla na práce částkou 20.000,- Kč. Část nakonec zaplatil i MNV Zbraslav. Stavba byla prováděna v akci „Z“ do které se zapojili členové jednoty čtyřmi tisíci devítisty brigádnickými hodinami mimo ostatních občanů Zaběhlic.
 V roce 1962 se konala výroční členská schůze již v nově vybudované místnosti při požární strážnici. Družstva mládeže pod vedením velitele jednoty p. Pavla Hartmana i nadále vyhrávala všechny soutěže a cvičení. Za nimi nezůstávala ani družstva mužů. Mládež pořádala různé kulturní akce a za úspěchy, které v tomto období dosahovala, je s odstupem doby vděčna nejen svému veliteli Pavlu Hartmanovi, ale taktéž paní Markové, Hájkové a Hartmanové, které se o „špunty“ staraly jako vlastní mámy. Jejich přičiněním se oddíly mládeže staly základem pro doplňování členské základny místní jednoty.
 Koncem šedesátých a počátkem sedmdesátých let došlo opět ke zvratu v činnosti. Mládež se postupně rozprchla do středních škol a učilišť, později odcházeli na vojnu a zakládali vlastní rodiny. Pozvolna odpadávala účast na soutěžích a činnost jednoty se odehrávala na schůzích výboru a papíře.

 V osmdesátých letech se myšlenkou nové obrody sboru chopil člen a minulí starosta sboru Jaroslav Růžička. Přesvědčil několik dalších kamarádů, kteří své představy přednesly na výboru jednoty v roce 1985. Stávající výbor souhlasil. Výbor byl rozšířen a zvoleni byli členové, kteří tvořili již čtvrtou generaci ve vedení.
 Výroční členská schůze za rok 1986 se konala 13. 12. 1986 za účasti 33 členů. Sbor neměl techniku, vybavení zastaralé, v garáži a malé klubovně byl sklad MNV Zbraslav a proto vše od začátku, tak jako při založení sboru.
 V dubnu 1986 byla přivezena od sboru Lipenců skříňová TATRA 805 a od sboru Zbraslavi I motorová stříkačka PS 12. Při prvních přípravách na soutěž se zjistilo, že hadice jsou staré, popraskané a proto byly zapůjčeny od sboru Lipence. Soutěž v Radotíně se nekonala pro deštivé počasí. Stouply hadiny řek a jednotka byla vyzvána k pohotovosti. Zásah sboru byl natáčen televizí.
 Z významných akcí roku 1987 je třeba si připomenout utvoření žákovského družstva pod vedením paní Vodičkové a Hájkové. Bylo provedeno námětové cvičení na budovu „Loděnice“, v požárním sportu pod vedením p. Milana Štefla bylo dosaženo 3. místa, při povodňové pohotovosti v důsledku rozvodnění Berounky a pokrytí řečiště krami odpracováno 179 hodin. Byl likvidován požár zámečnické dílny ve Zbraslavi, požár buňky Zelenina v Uranové ulici, čerpání zatopených sklepů v červenci 1987 a likvidace požáru skládky na Zbraslavi.
 V roce 1988 měl sbor 60 členů. Pokračoval výcvik dětí pro hry „Plamen“, které napoprvé v soutěži obsadily 3. místo.
 V roce 1989 postavil sbor dvě soutěžní družstva pro cvičení pořádané OV SPO Praha 5. Družstva se umístila na 3. a 4. místě. V témže roce byl položen základ vzniku hasičské country kapely, která později přijala název Stříkačka a v obměněné sestavě hraje dodnes..
 V roce 1990 proběhlo velké jednání s Místním úřadem Zbraslav. Dohoda o nájmu majetku byla ze zákona nereálná a byla uzavřena dohoda o využívání majetku. Za úspěchy dětí na soutěžích a hry Plamen jim byl uspořádán víkendový pobyt v Krkonoších a vánoční besídka s pohoštěním a diskotékou.
 V roce 1991 měl sbor 64 členů. Byla uskutečněna první návštěva v Německu u našich kolegů na pozvání a totéž nám oplatili v srpnu téhož roku hasiči z Rodenbachu. Tři hasiči z Německa se stali i členy sboru v Zaběhlicích.
 Dětské družstvo obsadilo tři soutěže s umístěním na 1., 3. a 3. příčce. Další ročník již nebyl připravován, neboť 8 dětí z deseti již nesplňovaly věkový limit.
 V roce 1993 nastala změna. Sbor dostal nebytové prostory od MÚ Zbraslav smlouvou do užívání. Členská základna tvořila 67 členů.

V roce 1995 byl zvolen nový výbor a došlo k definitivnímu spojení sborů Zbraslav a Zaběhlice. Starostou zůstal p. Růžička Jaroslav, velitelem zvolen p. Musil Josef s asistencí velitelů čet p. Mrázka Jaroslava a Pálka Josefa.
 Rok 1996 byl poznamenán rozladěností členské základny nad záměrem úřadu, dát velkou společenskou místnost do pronájmu jinému subjektu. Sborem byl tento záměr odsouzen a k pronájmu nedošlo.
 V roce 1997 měl sbor 68 členů. Starosta sboru Jaroslav Růžička byl jmenován členem Městského sdružení Svazu dobrovolných hasičů Praha a velitel sboru Josef Musil dostal na tuto činnost dekret od úřadu. V souvislosti s povodněmi na Moravě, byly drženy hotovosti jak na základnách hasičů z povolání, tak ve zbraslavské zbrojnici. Připravené družstvo k odjezdu na Moravu bylo z akce do Uherského Hradiště odvoláno Hasičským záchranným sborem Praha v okamžiku, když se již auto rozjíždělo.
 V roce 2000 proběhl II. Řádný Sjezd Sdružení hasičů ČMS, kterému předcházelo Shromáždění Sborů dobrovolných hasičů hlavního města Prahy. Do výboru Městského sdružení hasičů kandidoval a byl potvrzen i náš starosta Jaroslav Růžička. Brigádně bylo odpracováno 206 hodin. Zásahová jednotka zařazena mezi vybrané jednotky Prahy k zásahům.

 Rok 2002 byl pro sbor nejtragičtější. Povodeň zasáhla stovky zbraslavských občanů a náš sbor přišel téměř o vše, včetně zničení historických dokladů a památek. Jen na záchranu obyvatel a majetku bylo odpracováno 2.883 hodin za velkého fyzického nasazení členů po celé tři týdny. Sboru se dostalo ocenění od starosty obce, Městského SHČMS Praha, Záchranného hasičského sboru Praha, samotného ministra Ministerstva vnitra a Ministerstva kultury.
 Po vyklizení povodní zničeného zařízení ze zbrojnice začala v roce  2003 obnova všech místností. Byl opět stovkami hodin zrekonstruován velký sál, garáž  a klubovní místnost včetně obnovy vnitřního zařízení. Hasičský život se vrátil do běžných zvyklostí. Bylo uskutečněno námětové cvičení, několik výjezdů k požárům i technické zásahy.
 V roce 2004 bylo ÚMČ Zbraslav rozhodnuto užívání celé budovy jako nebytový prostor. A tak jako již po několikáté znovu a lépe s rekonstrukcí plynu, vody, topení, odpadů, elektriky, malování, stěhování a předělávání nábytku. Zachována byla účast na pěti soutěžích, provedeno námětové cvičení, byly drženy hotovosti a zásahy při požárech jsou již běžnou rutinou.
 Taktéž v letech 2005, 2006 a 2007 se život sboru neuklidnil. Zásahová jednotka plnila výjezdové povinnosti, účastnila se akcí METRO 2005, součinnostního cvičení jednotek SDH Prahy na vodě 2006, dálkové dopravy vody TOČNÁ 2007. V roce 2006 byl vyhlášen II. stupeň povodňové pohotovosti. Jednotka průběžně zasahovala od 28. 3. do odvolání pohotovosti 4. 4. 2006 ve dne i v noci. Následky povodně v různých lokalitách byly odstraňovány ještě celý měsíc. Mladí cvičenci se zúčastňují každý rok sedmi soutěží v požárním sportu, odstupující generace zajišťuje údržbu, opravy a administrativní úkony sboru.
 Stárnoucí kapela Stříkačka získala v roce 2007 po svém boku mladou a nadějnou novou kapelu, která vystupuje na společných, nebo samostatných, hasičských akcích.V roce 2008 bylo znovu založeno družstvo mladých hasičů.
 Rok 2008 byl rokem velkých požárů. Jednotka zasahovala v září při rozsáhlém požáru tržnice SAPA v Libuši, v říjnu hasila požár Průmyslového paláce v Holešovicích a v listopadu opět v tržnici SAPA na Libuši. Prvním členem, který obdržel nejvyšší celosvazové vyznamenání SHČMS „Zasloužilý hasič“ byl pan Josef Pálek.

 V roce 2009 oslavil sbor 130. výročí svého založení. K této příležitosti byla svolána slavnostní valná hromada, sbor uspořádal pod svou záštitou Dětský den a po několika desítkách let i hasičský bál. Všechny akce byly hodnoceny velice kladně. V deseti soutěžích  o „Pohár starosty MSHČMS Praha“ naši chlapci obsadili krásné druhé místo. V historii byl zaznamenán i druhý pokus založení ženského družstva, které naplno trénuje i soutěží. Druhým a třetím členem, kteří byli vyznamenáni celosvazovou medailí „Zasloužilý hasič“ jsou Štefl Milan a Pitra Jaroslav.
 Dalším významným mezníkem v životě sboru byla valná hromada, konaná dne 6. února 2010, při jejíž příležitosti byl zvolen nový, omlazený výkonný výbor sboru. Starostou sboru byl zvolen Tomáš Růžička a velitelem sboru Hartman Jiří. Dosavadní starosta Jaroslav Růžička byl jmenován nejen náměstkem sboru domovského, ale zvolen i náměstkem starosty MSHČMS Praha. Pro sbor je to veliká pocta. V témže roce 20. května byl náměstkem primátora HMP JUDr. Blažkem sboru předán nový hasičský vůz Renault.
 Je jen škoda, že nelze podrobněji popsat vše, co se v našem sboru děje. Vzhledem k obsáhlosti není již možno informovat o vybavení sboru, čerpání dotací, rozpočtu, o zbudování garáže pro člun, o nové fasádě na budově zbrojnice, o zakoupení vozu FORD Tranzit, převzetí dalšího cisternového vozu TATRA a podobně. To zachycují pouze každoroční zprávy o činnosti a hospodaření sboru, které bývají někdy delší, než je celá tato historická část.

 Závěrem bychom chtěli podtrhnout, že náš hasičský sbor byl vždy začleněn do České zemské hasičské jednoty a jejich orgánů Župy Kazín, okresních hasičských sborů Praha – jih a později Praha – západ. V sedmdesátých letech do Obvodního výboru Svazu požární ochrany a jeho 5. okrsku Praha 5 a nyní je součástí Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezka pod přímým vedením Městského sdružení Praha.
 Zde je nutno jmenovat dlouhodobého velitele Župy Kazín a pozdějšího předsedu okresního výboru přítele Karla Hájka nejstaršího, působení Františka Vítovského a Karla Kordíka v Župě Kazín, Pavla Hartmana, jako dlouholetého velitele našeho sboru i velitele 5. okrsku, stejně jako dlouholeté členy výboru Marka Václava a Hájka Karla, předsedu sboru. Z novodobější historie byly, nebo ještě jsou členy výboru přes dvacet let pan Růžička Jaroslav jako starosta, nyní náměstek starosty, dále Mrázek František, Hartman Petr, Růžička Ivo.
 Je jenom na nás, abychom zachovali tradici hasičského sboru a našli takovou formu činnosti, která bude nadále ku prospěchu občanů Zbraslavi. Současně si přejeme, aby i náš sbor zaujímal své významné  místo mezi ostatními hasičskými sbory Prahy a věříme, že časem budeme moci pracovat v podobných podmínkách dobrovolných hasičů, jaké mají naši přátelé a členové z družebního sboru dobrovolných hasičů z Rodenbachu v Německu.
 A úplně závěrem bychom chtěli vzpomenout ku památce všech, kteří již nejsou mezi námi, poděkovat těm, kteří se zasloužili o dobré jméno našeho sboru svojí dobrovolnou, neocenitelnou prací.